 Úvodní stránkaPovodeň 2002Sbírka citátůMySQL - praktickyFreeBSDMikroTik SSH/PHPJak na ApacheProgram. hrátkyPlacený softwareKoloGarmin GPSKytara/GuitarMá literaturaVýplody JÁ SMART PHP ProxyRobot SurferDobrovolná účast PsychologieArteterapieHypnózaPsychoterapieAutogenní tréninkAsociacePsych. profilyDepreseBehaviorální ter.Veřejný PGP klíč
 
Líbí se vám tyto stránky?
celkem hlasů: 8207 21%
  20%
20%
21%
19%
    |
Psychologie - asociaceŘeknu vše, co mi běží hlavou. Všechno, i to zcela nesmyslné, nepatřičné, nevhodné. I to, co očividně nesouvisí s tím, o čem právě hovořím. Vyslovím nahlas i naprosté absurdity a vzdám se automaticky se vnucující sebekritiky. Není to jednoduché, protože verbální výpověď každého člověka je nepřetržitě, bez jeho vědomí, kriticky kontrolována racionálními a předsudečně působícími zpětnovazebními mechanismy, takže se zdráháme vyslovit něco, co by bylo označeno za smysluprostý blábol, protiřeč. Podobně se zdráháme vyslovit své tabuizované myšlenky, slova hodně neslušná, indiskrétní, obscénní nebo vysoce trapná, sebezraňující. Velké kontrole podléhají i verbální projevy agresivity, příliš silné emoce a takové projevy, které by silně zranily sebeúctu a narušily drahocennou narcistickou fasádu osobnosti. Zdráháme se vyslovit myšlenky a představy, které by nás ponížily, znehodnotily, zesměšnily nebo ztrapněly. Takže ono tak zdánlivě jednoduché pravidlo volné asociace je ve skutečnosti obtížně proveditelný úkol, nepřetržitě cenzurovaný různými obrannými mechanismy, vytěsněním.Proti spontálně se objevujícím myšlenkám najednou stojí nepřekročitelné svahy odporu, díky němuž se volná asociace protlačí do vědomí jen částečně nebo vůbec ne. Odpor nabírá různých forem podle neurotické typologie, většinou se projevuje jako vědomá námitka, že to sem prostě nepatří, či jako silně prožívaná volně plynoucí úzkost, strach, stud. Právě na takových místech odporu nacházíme klíče k pochopení skryté motivace, charakterové struktury, tlaku svědomí, pocitu viny, duševní bolesti, zla, jež nosíme sami v sobě, prostě klíče ke dveřím, za nimiž se nachází pravé i falešné já. Jak se analýza odvíjí, vycházejí na světlo světa další souvislosti. Je důležité, aby takové souvislosti byly vysloveny nahlas, protože právě člověk, který se trápí, potřebuje nahlas slyšet to, co ho trápí. To není banální konstatování, ale jedno z psychoanalytických tajemství: lidé dumají potichu o svých trablech, ale dokud je nevysloví nahlas, nemohou se jich zbavit. Teprve verbalizace v přítomnosti rozumějícího bližního může mít očistný efekt. |
